"Zahájení" MS v Liberci aneb Ostuda...

Nevím, jak vy, ale já jsem se na zahájení mistrovství světa v Liberci těšil. Těšil proto, že zahajovací ceremoniály sleduji vždy. Vždy mne totiž naladí na sledování celé akce. Tentokrát jsem byl ale zděšen.

X+Pan Topolánek poedstavuje maskota MS

Na každém (!) světovém sportovním podniku je zvykem, že jsou tribuny narvané k prasknutí. V tomto Liberec nebyl výjimkou. Avšak překvapilo mne, že se organizátoři, v čele s "hvězdnou" Katkou, rozhodli umístit stovky (tisíce) diváků i na hlavní plochu. 

Tím pádem zůstal jen ovál kolem diváků, na kterém se toho příliš předvést nedalo. Liberečtí géniové nenabídli světu nic víc než pár bubeníků, bruslařek a šašků s vlajkami, které navíc Leoš pojmenoval velmi vtipně "Ještědi..." K moderátorovi se ale ještě dostanu. 

Se vší úctou k úspěchům Kateřiny Neumannové si dovolím tvrdit, že organizování MS mělo být svěřeno někomu jinému. Vrcholem trapnosti byla OTŘESNÁ píseň "Kdo, když ne my" v podání Zeťové, Bendeho a spol., při které v pozadí běžely záběry pouze (!) českých sportovců, s důrazem právě na Neumannovou, která stála vedle a hrdě se dívala na svou prezentaci.

Měl bych se zmínit také o výstupu pana Topolánka a dalších, jejichž proslovy nevybočovaly z podprůměrnosti celého galavečera. Jejich angličtina byla tak dokonalá, že si celý svět musel myslet, že k nám přijela delegace z UK. Navíc přeřeknutí v každé druhé větě, no prostě skvělá úroveň...

Další kapitolou byl Leoš Mareš. Mám k němu poměrně kladný vztah. Je to jeden z mála moderátorů u nás, ze kterého čiší sebevědomí a dělá si legraci ze všeho. Ano, legraci. Právě legrace je něco, co se při zahájení takovéto akce sice nepříliš často objevuje, ale nikdy není na škodu. Mareš to však místy trochu přeháněl. Nejen, že jeho vtipům cizinci nerozuměli, ale taky, dle mého názoru, si největší akce v dějinách ČR zaslouží lepší humor, než z kategorie "já jsem ESO a patnáctky smějte se..."

Je mi opravdu líto, že namísto vyvalených očí a mrazu po zádech jsme se u TV za břicho popadali smíchy nad naivitou organizátorů, i když často nás smích přešel, když jsme si uvědomili tu ostudu. Jsme malá země, tak proč celému světu neukázat, na co máme? No přece na 5 bruslařek a 4 čtyřkolky. Skupina Deep Purple už nemohla situaci nijak výrazně zachránit.

Jediným světlým momentem byla Karlem Gottem slušně zazpívaná národní hymna a "skokan", který se prohnal nad diváky na laně (2x v průběhu večera aneb Proč vymýšlet něco nového?).

Je mi líto Katko, ale bylo to slabé. Doufej, že tě zachrání Bauer, Koudelka, Janda nebo některý z "obrozených" sdruženářů...